Vážený paní děkanko
Páni učitelé,
Drazí rodiče a milý hosté!
Před několika okamžiky jsme převzali z rukou akademických představitelů Vysoké školy ekonomické diplomy, které nás opravňují používat titul inženýr ekonomie. Jak je ale vidět díky shromážděným v sále, tato chvíle není slavnostní jen pro nás. Cesta kterou jsme sem ušli by nebyla možná bez našich rodin, které nám pomáhali, ani bez pedagogů, kteří nás na tuto slavnostní chvíli připravovali a nakonec i úspěšně dovedli. Ti všichni si zaslouží náš dík.
Při pohledu zpět se ale nemohu ubránit dojmu, že by bylo dobré poděkovat ještě jednomu našemu štědrému "sponzorovi". Vždyť stačí si jen zavzpomínat na dobu, kdy jsme na tuto školu přišli.
Byl to zvláštní čas. Píše se asi tak rok devadesát pět a vypadá to, že se ekonomická transformace nade vší pochybnost daří a před námi není nic jiného než světlé zítřky s průměrnými dvacetitisícovými platy.
Ale jak se znenadání ukázalo, doba to byla opravdu turbolentní. A my jí dnes můžeme snad již jen poděkovat za prožité zkušenosti, které pro nás budou poučením pro celý další život. Vždyť komu se podaří si hned při studiu prvních ekonomických teorií prožít na vlastní kůži prožít měnovou krizi, ekonomické balíčky a opravdovou nefalšovanou ekonomickou recesi?
Bohužel nebo bohudík sbírání zkušeností neskončilo a my se konečně mohli na vlastní oči přesvědčit jak to vypadá, když se v zemi změní vláda i její pohled na hospodářství i svět kolem nás.
Jak mi jistě dáte za pravdu, v těchto chvílích nezbývalo než se upřímně radovat z rozhodnutí našich předchůdců o strategické poloze naší školy. Není příliš těžké rozhánět blbou náladu s pomocí hospod, vináren a klubů, kterými je Žižkov pověstný i posetý.
Studium na této škole je u konce a život začíná. Ale úplně napospas světu samozřejmě vydáni nejsme: kromě zkušeností a znalostí nám škola také přinesla kamarády a přátele, které dnes jistě nevidíme naposled. Proto bych rád poděkoval i organizátorům nejrůznějších sportovních kurzů a dalších mimostudijných aktivit, díky kterým jsme měli možnost se během našeho studia blíže seznámit.
Blíží se závěr a mě nezbývá než splnit poslední bod mého vystoupení. Když jsem si totiž připravoval tento projev, prosil jsem své přátele z této školy o určitá klíčová slova, která by se podle nich v takovýchto projevech měla objevit a která zde dosud nezazněla. Některá jsem již použil, některá řeknu zkrátka na zavěr: větší než malé množství, volby a svobodný Tibet.
Byli to dobré časy a dnes jistě nekončí. Přeji vám všem hodně štěstí a děkuji za pozornost. Fidlik